Uvod:
Nize je uveden text z monografie Dr.J.Vancura: Dejiny nekdejsiho
kral. mesta Klatov (2693 str. v 5 dilech, vydano 1927-1936,
tisk O.Cermak, Klatovy), ktera se na nekolika mistech
zminuje o Vaclavovi a Jirim Vybornem kteri zili v Klatovech (jihozapadni Cechy).
Narodili se zrejme ve druhe polovine 16.stol. Jejich vztah k dnesnim clenum
rodu Vybornych neni jasny.
Moznych interpretaci je rada.
Mohlo se napriklad jednat o cleny samostatne rodiny (rodin) Vybornych,
jejichz potomci (pokud dnes existuji) nejsou autorum internetovych
stranek znami.
Alternativni vysvetleni by mohlo spocivat v tom, ze tento Vaclav
a Jiri byli z teze rodiny (rodin), z niz (nichz) pochazeji dnesni clenove rodu.
Ale z jinych (mozna nabozenskych) duvodu byli nucen zit kolem tricetilete
valky v jiznich Cechach.
Konecne je mozno uvazovat i o zasadne jine moznosti. Ze totiz
tito Vaclav a/nebo Jiri z Klatov byli skutecne predky dnes znamych clenu
rodu. Vzhledem k perzekuci pobelohorskeho obdobi (jak je zrejme z dalsiho
textu) vsak jejich potomci uprchli z ohrozene klatovske oblasti
a usadili se na novych mistech. Nejvice se pak rozsirili v te z
novych oblasti (Caslavsko a Kutnohorsko), kde nalezli nejvhodnejsi
podminky k prosperite (priznive klima pro zemedelstvi, urodna puda).
Tato posledni interpretace by mohla vysvetlit i nektere z dalsich
znamych faktu. Izolovana oblast vyskytu Vybornych v okoli
Tabora
by tak mohla odpovidat jednomu z prvnich mist, na kterem se pri
uteku z klatovske oblasti snad usadil nektery z
predpokladanych synu. V okoli
Nemeckeho Brodu mohl
nalezt utociste jiny z jeho bratru a polozit tak zaklad dnes
zname vetve z teto oblasti. Obdobna situace se mohla opakovat v
oblasti Vapenneho Podola.
A konecne dalsi bratr (predek
Frydricha ?) se mohl usadit az pobliz
Caslavi a Kutne Hory...
Zaznamy, nalezene nedavno v archivu
Berni rula (1654) by bylo mozno chapat jako urcitou
podporu teto migracni hypotezy.
Bylo by tak snad i mozno vysvetlit motivaci, proc clenove rodiny
krejcovskeho cechmistra odesli z kralovskeho mesta a hledali
utociste (a mozna i ukryt) na vzdalenem venkove. Proc si vybrali
mista s tradici viry pod oboji (Taborsko, Caslavsko) a proc u nich
pretrvala vazba na tuto viru, by bylo pri teto interpretaci
rovnez pochopitelne.
Vaclav resp. Jiri z Klatov by podle uvadenych letopoctu
pripadali nejspise do 13.generace (tj. otce Cernika/Vyborneho z
Kreseticke vetve). Jak vyplyva z textu, Vaclav sam z Klatov asi
neuprchl. Zemrel vsak pred r.1640. Narodil se tedy zrejme az po r.1550.
Zakladni otazka vsak v tomto pripade zustava neobjasnena:
odkud tento Vaclav a Jiri vlastne pochazeli.
I zde se nabizeji hypotezy.
Vzhledem k tomu, ze Klatovy strezily obchodni
stezku do Cech, mohl byt v tomto meste nezanedbatelny pohyb osob.
Vzpomeneme-li nektere antropologicke poznatky MUDr.Josefa (*1864)
Vyborneho (cerne vlasy, snedsi plet...) nezda se ani vyloucene,
ze by predkove cechmistra Vaclava mohli puvodne prijit do Klatov
i z nektere jizni zeme (Italie, Francie ?).
Uvedene interpretace jsou zatim zcela spekulativni, poskytuji vsak
urcity namet k dalsimu studiu archivu.
Obe naposled uvedena vysvetleni by ovsem znacne zpochybnila (i
kdyz zasadne nevyloucila) radu aspektu legendy Vyborneho/Cernika.
Kopie ziskal Dr.Gene Wyborney ze zdroje, ktery puvodne autori techto internetovych stranek neznali. Cely material poskytl pro zverejneni Leigh Wyborny z Houstonu, Texas, USA. Knihu se podarilo nedavno identifikovat ing.Karlu Kysilkovi.
Text:
Stranky c.: I/554, 630, 669, 1244, 1245/46 a II/55
Str. I/554:
Vice zprav je zachovano o sousednim domu nekdy Harovcovskem (c.133), nazvanem tak po nekterem starsim majiteli. Od Jana Vidlacka koupil r.1524 tento dum Matej mecir za 160 kop m. Od neho, kdyz se r.1528 nezdaril trh tohoto domu Lesakovi, r.1529 koupil za 152 1/2 kopy dum Harovcovsky drzitel sousedniho domu c.134 Matel Kyjovsky a to pro sveho syna. Ale po smrti jeho Kyjovsky prodal za 177 kop r. dum ten r.1532 Vaclavovi soukenikovi. Pro mezeru v pramenech nevime, kdy se tento dum dostal Lidmile Rychnovske, ktere nalezel r.1610.
Sousedni dum (c.134) nalez, jiz r.1524 zamoznemu mestanu Mateji Kyjovskemu.Vdova po nem Marta Kyjovska r.1542 prodala tento dum Jakubovi Ruzenemu za 310 kop. Od neho r.1610 koupil polovici jeho Viktoryn Bartu. Druhe polovice nabyl bratr ViktorynuvSamuel r.1633 odkazem Jana Ruzeneho.
Vedlejsi dum (c.135) po nekterem starsim majiteli nazyval se Kostelcovsky. Zpravy o nem mame teprv od r.1585, kdy nalezel Simonovi Tambergovi krejcimu, ktery jej drzel az do sve smrti r.1621.
Sousedni dum se zachovalym portalem gotickym (c.136), jenz nekdy nalezel Simonovi Buskovi, prodan byl od neho neznameho roku proslulemu zvonari Martinovi Jindrovi, od nehoz jej r.1585 koupil Jan uzdar za 165 kop m. Od vdovy po nem Anny uzdarky koupil dum ten r.1607 Vaclav Rakovnicky s manzelkou svou Vorsilou. Rukou vdovy po nem ziskal jej Jan Batek, po nemz se dum dlouho nazyval Batkovsky. Vorsila Batkova prezila hruzy valky tricetilete a byla na zive jeste v listopadu r.1648.
V sousedstvi jeho byl dum (c.137), jehoz starsich drzitelu nezname, az r.1585 Honze maleho jinak Jana Honze krejciho, od nehoz r.1597 koupil jej za 100 kop m. Vaclav Vyborny, ktery drzel jej jeste r.1619, kdy na nem zjistil dluh 46 kop 30 gr. uroz. Divisovi Kocovi z Dobrse a na Bystrici a Obytcich.
Na rohu ulice Krameriovy a Ceskych legii stal dum Tvarohuv
(c.71) nazvany tak r.1527 po nekterem starsim majiteli. Ale pak
nemame o nem zpravy, az r.1594, kdy od Markety konvarky
koupil jej za 280 kop m. Vaclav Dobias s manzelkou svou
Katerinou. Ta po smrti jeho provdala se za Simkonize, jak
poznavame z trhu r.1598, kterym Katerina Simkonizova tento
dum narozni za 285 kop m. prodala Janovi uzdari a manzelce
jeho Eve. Od vdovy jeho Evy sedlarky a od porucniku
na miste sirotku jeho koupil jej r.1613 za 315 kop
Vedle narozniho domu Tvarohova byl mensi dum (c.72), jejz r.1527 Michal Kotrba kozisnik koupil od Havla Tumova syna, bratri i sester jeho za 50 kop m. Kotrba r.1540 prodal tento dum za 40 kop Rehorovi Nebrehovskemu. Pro....
Str.630:
Poznamka o Jirikovi Vybornem, ktery koupil dum c.63 na Loubskem predmesti (jizne od hradeb Klatov) v r.1600.
|
|
Str.669:
Jirik Vyborny byl zavrazden pri poulicni sarvatce v r.1613. Zanechal manzelku Zuzanu s nezletilymi ditkami Janem, Annou a Katerinou. Strucny popis tohoto konfliktu a nasledneho soudu.
Str.1244:
Nebyl k dispozici puvodni cesky text teto stranky, ale jen anglicke shrnuti. Zde je jeho cesky preklad:
(Prvni cast se tyka Stepana Stangara jenz se pripojil
ke krejcovskemu cechu, kolik zaplatil za svuj dum, apod.)
Stangaruv soused, maly Hons nemeckeho puvodu, byl take krejci.
V r.1577 on, spolecne s Janem Spulskym a Tomasem Svobodou, byli
svedky na svatbe Havla Cervenky ze Susice a Anny, rovnez ze Susice,
dcery Tomase Kvetone.
Vzhledem k neuplnosti zaznamu o koupi nevime, od koho a kdy maly
Honz alias Jan Honz, krejci, koupil dum c.137 v Krameriove ulici.
Od neho koupil tento dum r.1597 Vaclav Vyborny za 103 kop. U prodeje
svedcili Jan Kavin a Jirik Vrba ve spitalu, v nemz Jan Honz lezel.
|
|
Str.1245:
..Kavka krejci, o nemz r.1557 Ondrej truhlar a Tomas Svoboda vysvedcili o manzelskem sneti jeho s manzelkou Dorotou; syn jejich Matej narodil se ve dvore nekdy Masovskem.
Roku 1589 Martin Vrba krejci koupil od Jana Vlacha dum v roku proti klasteru (c.70) za 105 kop. Tehoz roku Vaclav Vrabec krejci s manzelkou Dorotou koupil od Simona tkadlce chmelnici pod Vejhorici za 35 kop. Tyz Vaclav Vrabec vedle Vaclava Rouky kozisnika a Daniele Susickeho, sluzebnika uredniho, r.1613 vysvedcovali Baltazarovi Kuliskovi o manzelskem sneti otce jeho Samuele s manzelkou Annou. Nevime v jake prizni s Vaclavem Vrabcem krejcim byl Jan Vrabec krejci, jenz s manzelkou svou Katerinou roku 1612 koupil od Viktoryna Simecka chmelnici k sibenici za 95 kop.
V casti mistopisne jsme jiz vylozili o trhu basty nad branou Klasterskou, kterou r.1590 cechmistri a mistri remesla krejcirskeho koupili od Martina cepkare jinak Prazaka za 28 kop m.
Na hrane XVI. a XVII. stoleti jsou nam znami: Prochazka krejci, jemuz r.1595 nalezela chmelnice "na Rozhrani"; Jakub Kovar krejci , jenz r.1600 koupil od Anny, manzelky Benjamina Caslavy chmelnici, ktera se ji na dil jeji podle jinych sester dostala po otci jejich Janovi Smidovi jirchari, za 45 k. R.1622 cech krejcirsky koupil od teho Jakuba Kovare chmelnici pod sibenici za 115 kop. Znacne zamoznosti nabyl Jan Svoboda krejcir. R.1605 koupil od Jana Polaka a Baltazara Lociky chalupu Beckovskou na prikopich pri dvore Doroty Francove za 55 kop k r.1609 od Pavla Kopicky dvur Strakovsky ve Volenove s dedinami, lukami, dvema tunemi, rybnickem za 750 kop. Zavdal 100 k., ostatni splaceti mel po 50 kopach rocne. K trhu povoleno na ten zpusob "byl-li by kdy na prodej, nesmi byti dvur ten odtrhovan od susu mestskeho. Od neho tento dvur Strakovsky ve Volenove koupila r.1621 pani Dorota Zahrobska, rozena Kanicka z Cachrova.
Roku 1601 Vit Jedlicka krejci koupil od Doroty Kladrubske dum Vackarovsky (c.105) v ulici Bastove za 320 kop. Jiz r.1603 tyz Vit jedlicka koupil za 62 kop od Jana Pucalky, syna Mateje Pucalky, pul chmelnice Leferovske pod sibenici a dokoupil r.1604 od tehoz Jana druhou polovici jeji za 75 kop. Roku 1609 Vit Jedlicka koupil od porucniku sirotku Vackarovskych Kateriny a Doroty spaleniste Vackarovske (c.105) podle jeho domu za 90 kop m. Roku 1607 vyslani do Prahy od krejci klatovskych cechmistri Vaclav Vyborny a Jakub Tichy, aby prednesli svou a jinych mladsich cechmistru remesla krejcovskeho do Vita Jedlicky, predniho mistra sveho, "ze by pecet pri majestatu..
|
|
Str.1246:
...temuz poradku krejcovskemu...danemu nesetrnosti svou polamati a potom zase bez vedomi cisarova opravovati dati meli". Na tuto stiznost cisar naridil Klatovskym dne 21.srpna 1607 dostatecne opatriti pri temz Vitovi Jedlickovi, "aby on se s tim majestatem v kancelari cisarove poddane postavil a dalsiho v te veci vymereni naseho tu ocekaval. O nem nemame dalsi zpravy.
|
|
Z cechmistru toho roku Vaclav Vyborny byl majitelem domu c.137 v ulici Krameriove, jejz r.1597 koupil za 100 kop od Jana Honze krejciho. Vdova po nem Katerina Vyborna drzela jej do r.1640. Dale nalezela mu od r.1615 chalupa na Chuchle, kterou koupil za 100 kop od Vaclava Temle. Jakub Tichy jinak Sobeslavsky krejci mel chmelnici "za Sranky", kterou r.1611 prodal za 88 kop.
Nekdejsi vzhled Krameriovy ul.Z jinych krejci toho casu jsou nam znami jeste: Jan Trnka, ktery r.1608 koupil od Jana Vokurky hrncire chmelnici "za Holubickou" za 50 kop. Jeho chalupa (c.31) byla v Dlouhe tride na Spitalskem predmesti vedle dvora Vaclava Stodulky hrncire. Jakub Ochaentreter krejci svym jmenem prokazuje nemecky rod; od Jakuba Ticheho jinak Sobeslavskeho koupil roku 1611 dil chmelnice "za Sranky" pod 2 hromady tyci za 88 kop a r.1612 od Vavrince Krivonosky chmelnici "pod Ptakem" za 118 kop.
Nevime, jak po Barbore Vlasce, ktera r.1600 koupila od Kateriny Horazdejovske chalupu (c.961) v ulicce Nekazane, tuto chalupu ziskal Jan Vlach krejci, ktery ji drzel do r.1612, kdy ji prodal za 30 kop Dorote Chocholove.
---------
V roce hrozneho pozaru roku 1615 dne 18.zari od cechmistru, starsich a mladsich mistru z plneho cechu krejcovskeho na zadost tovarysu a celedi jejich byl jim obnoven a potvrzen zvlastni poradek, kterym by se spravovali a se chranili mnohych chyb a neslusnosti mezi tovarysi vandrovnimi a celedi jejich remesla.
Prvnim artikulem byli napominani, aby zivi byli ke cti a chvale Panu Bohu, "kazdeho dne nedelniho a svatecniho, kdyz se slovo bozi kaze, do chramu k sluzbam a modlitbam svatym, k poslouchani slova Boziho aby chodili, vselijakych prochazek toho casu zanechali v meste nebo za mesto"; kdo by v tom postizen byl, da pokuty dva grose a starsi tovarys ctyri grose. V nedeli po obede tovarysi i pacholici meli se schazeti na obede a od tovarysu melo byt sbirano do pokladnice po bilem penizi, od pacholat po penizi. Nemohl-li ktery tovarys prijiti pro dulezitou pricinu, byl povinen poslat do pokladnice 4 grose. Na ty penize z pokladnice mel byti opatrovan nemocny tovarys od ostatnich, a kdyz by se pozdravil, byl zavazan starsim a mladsim tovarysum vse vynahraditi, co nan v nemoci bylo vynalozeno. Pakli by zemre po...
Str.II/55:
Na rozdil od predchazejicich podava tato velmi dulezita stranka informaci zcela jineho druhu. Popisuje obtize, ktere obcanum Klatov zpusobovala za tricetilete valky okupacni vojska. Uvadi prehled poplatku a naturalnich davek placenych vojsku ruznymi osadami klatovske oblasti:
Z mesta Klatov poslano tam piva 25 v., zita 200 gb., ovsa 6 gb.,
telat 20, skopcu 20, slepic 60. 1)
--------------------------------------
Pozn.pod carou 1)
Pivo poslaly jeste Bezdekov (60?), Janovice spolu s Veselym,
Teseticemi a Klenovym (6), Tejnec (4), Folyne (8?),
Chudenice[?] (8?), Desenice (12), Besiny (12),
Obytce[?] (1?), Male Petrovice (6), Velke Petrovice (8?),
Nemcice (10), Svihov s Unovicemi (10), Porici (15).
Z obili nejvice
poslaly Porici (po 100 gb zita a ovsa), Svihov s Unovicemi (70 gb
zita, 36 gb ovsa), Desenice a Besiny (po 60 gb obeho),
Hostice[?] (60 gb zita, 6 gb ovsa), Nemcice (po 40 gb obeho),
Bezdekov, Janovice s Veselym, Teseticemi a Klenovym, Folyne (40 gb
zita, 25 gb ovsa), Chudenice (po 20 gb obeho), Velke Petrovice
(20 gb zita, 20 gb ovsa), Tejnec, Lhota (po 25 gb obeho), Male
Petrovice (25 gb of zita, 20 gb ovsa), Obytce (po 20? gb obeho),
Cihan[?] (po 22? gb obeho), Kydliny (10? gb zita, 12 gb ovsa),
Dolany[?] a Malkovy, Vrhavec[?](po 10? gb obeho). Z jatecniho
dobytka poslaly Poric (4 telata, 8 skopcu), Chudenice (jen 4 skopce),
Svihov s Unovicemi (3 telata, 6 skopcu), Besiny, Dusenice (po 3
t., 6 s.), Nemcice (2 telata, 4 skopce), Bezdekov, Janovice s Veselym,
Tesetice s Klenovym (po 2 t. a s.), Male a Velke Petrovice (po
1 t. a 3 s.). Slepic poslaly po 12: Desenice, Besiny, Male Petrovice,
Cihan, Nemcice, Svihov s Unovicemi, Porici, po 10: Tynec, Folyne,
Chudenice, Lhotka, po 6: Bezdekov, Janovice s Veselym, Teseticemi
a Klenovym, Vrhavec, Kydliny, Velke Petrovice, po 5: Dolany s
Malkovy, Mostice. Jen Obytce neposlaly zadnou slepici (ibidem f. 55.)
--------------------------------------
Na velke a nesnesitelne obtiznosti, jez pusobili mestu vojaci Lafuosovi, Klatovsti nove si stezovali dne 14. kvetna 1633 psanim krajskym hejtmanum Plzenskym. Kdyz nemohli sloziti kapitanem jejich zadanych 1000 zlatych a 200 risskych tolaru, radni jejich byli od neho dani do vezeni. Sehnano pro neho dne 6. cervna jenom 154 risskych tolaru. V te veci hledano pomoci v Plzni, kam k hejtmanum krajskym poslani Jiri Kralovicky a Jan Adam Roth a v Ronsperce, kam panu nejvyssimu poslani Jan Mirovsky a Albrecht Viskovsky. Nebylo divu, ze od svych pribytku nove utikali mnozi sousede. Na hrozbu pane podkomoriho, u nehoz Klatovsti hledali pomoci, ze prisne bude zakroceno proti tem, kdo nechteli obtiznost podnikati s jinymi sousedy, obeslany byly do rady osoby, ktere odesly od svych pribytku, a predlozenu jim byly vyminky k navratu do nich. Zadano na nich zejmena, aby hledeli odvesti vsechnu zadrzene sbirky, aby povinni byli chovati soldaty, kdyby k nim byli lozirovani, po vymereni pana podkomoriho bud podniknutim pokuty nebo jinym zpusobem trestani, chteji-li k tomu pristoupiti. K tomu vyzvani z osob, jez odesly od svych pribytku, ohlasovali: Slavik, ze dum neni jeho a jest vsechno posekano. Vaclav Vyborny, "ze jest to ne z pychy nezli z nouze ucinil i nemoha to snaseti, ze musel odejiti; nicmene ze dle moznosti sbirky odvozovati chce; Jan Ryba, ze pres 200 zl. utratil a zadluziv se ujiti musil; nicmene ze chce sbirky pomalu odvozovati; Vaclav Lehomsky se ohlasil, aby se s nim oucet ucinil; Matej Kynzl, ze sbirky vypravi a do chalupy se vstehuje; Vaclav Leska ze sbirky vypravi. Florian Salas, ze zustava v sirotcim a chova soldaty. Dekankova, ze jen neco da spraviti a do chalupy se vstehuje; sitarka pro ztluceni musila odejiti; Samuel Caslava, ze nan mnoho bylo ulozeno; Vaclav Stransky, ze je v chalupe a sbirky podnika; Matous jirchar ze chova soldaty a pro ochranu Hostomickeho, ze u neho zustava; Samuel Cestinsky, "protoze je mu foryrovano od officiru, na nejz, pokudz do pribytku se majiti sbirky odvozovati nebude chtit, ze exekuci pujde; Jan Nedopil, ze pro nemoznost ujiti musel; Matej Netolicky a Jan Zachystal zakazali se, ze slozi dle moznosti. Jan Kolinecky, ze vychovavaje za Smiska, nemohl vypravo...
---------------------------------------------------------
Poznamka:
Mapa Klatovska (ISBN 80-85499-59-2, KCT 1995) uvadi o historii
mesta mj.:
Klatovy byly zalozeny v letech 1260-63 jako kralovske mesto na
obchodni ceste z Cech do Bavorska. V dobe husitske byly bastou
taborskeho svazu mest...Klatovy podporovaly krale Jiriho z
Podebrad a prispely k odrazeni vpadu Bavoru pri stretu u Nyrska
r.1467. Za Ceskeho povstani stavu staly na jejich strane a proto
byly r.1620 obsazeny cisarskym vojskem Marradasovym. Mesto
pokatolicteno po prichodu jezuitu, po r.1636. V jezuitske koleji
pusobil tez Bohuslav Balbin (1621-88). Z konfiskaci majetku se
mesto tezce vzpamatovavalo; ...
Citaty z uvedenych kopii odpovidaji teto historicke charakteristice.
Cisarska (= katolicka) armada nemela duvod chovat se k obcanum
Klatovy ohleduplne. Naopak, jak vojaci, jejich mistni velitel
["kapitan"] a vyssi velitele v Plzni, tak i nejvyssi zastupitel,
vyuzivali kazdou prilezitost k natlaku na klatovske obcany a k jejich
trestani. Neni divu, ze nekteri obcane zkouseli
uprchnout ze svych domovu...
Kontakt:
zv@vyborny.com
Aktualizace: 23.9.2002
