Koncem 19. stoleti mlady student mediciny napsal kratky uvod k rukopisu, v nemz shrnul poznatky, ktere se mu podarilo shromazdit o svem velkem, rozvetvenem rodu. Pripomina si stare predky a uvazuje, zda si na ne opet vzpomeneme.
" Malo kdy setkavame se, ze pamet ci tradice rodinna saha dale nez za pradeda, vseobecne mezi beznym lidem dosahuje jen po deda. V praktickem zivote se o takove veci nestarame, tu hledi kazdy ne do minulosti ale do budoucnosti ..... A tak clovek jenz cely zivot pracoval a casto poctiveji zil nez kterykoliv oslavenec usina v zapomenuti sveho potomstva jemuz venoval lopoceni sve a to jiz v nekolika kolenech. ."
Zari 1888       Josef Vyborny